Znak, vlajka a standarta starosty města Bystřice nad Pernštejnem
Nejstarším, pečetěmi doloženým, znakem středověkého městečka byla orlice, nepochybně odvozená z šachované orlice moravských markrabat, někdejší vrchnosti Bystřice, vedle jiných rodů, především pánů z Pernštejna (nedalekého hradu) erbu zubří hlavy s houžví v nozdrách.
Na přímluvu nejvyššího kancléře Vratislava z Pernštejna povýšil dne 11. dubna 1580 císař a král Rudolf II. Bystřici nad Pernštejnem na město a udělil jí stávající znak, ve kterém proto vidíme ve zlatém štítě modrý kůl (tj. svislý pruh), polovinu černé pernštejnské zubří hlavy a polovinu černého císařského orla.
Znak města
Blason znaku: Ve zlatém štítě modrý kůl, vpravo přiléhají černá polovina zubří hlavy se zlatou houžví a červeným jazykem, vlevo černá polovina orla s červenou zbrojí.
Vlajka města
Již v době oslav 300. výročí povýšení na město (roku 1880) používalo město i svou vlajku, respektive prapor, v podobě modro-žluté bikolóry. Ač jsou dvěma hlavními tinkturami města, jeho znaku, černá a zlatá (tj. žlutá) byla tehdy na vlajce/praporu města upřednostněna modrá barva, aby tento symbol nekolidoval s tehdejší oficiální státní císařskou černo-žlutou vlajkou. Modro-žlutou bikolóru používalo město i po roce 1989, ale protože tato vlajka byla zcela shodná s podobou státní vlajky obnovené samostatné Ukrajiny, byl městu předsedou Poslanecké sněmovny roku 1995 udělen prapor tvořený třemi vodorovnými pruhy, žlutým, modrým a žlutým (v poměru šířky jednotlivých pruhů 2:1:2).
Vlajka v této barevné, velmi prosté a zaměnitelné podobě, však nebyla oblíbená, navíc kolísaly i tinktury užívaného historického znaku města a proto bylo využito možnosti její tzv. revokace, čili oficiální změny, podle práva daného zákonem o obcích, kdy Zdeněk Kubík vypracoval heraldicky ideální kresbu historického znaku, především co se týče důsledného provedení zlaté houžve v nozdře poloviny (pernštejnské) černé zubří hlavy i červeného jazyka a stanovení červené zbroje (tj. zobáku, jazyka a pařátu) poloviny černého orla. Václav Klaus, tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, dne 26. listopadu 1999 městu potvrdil historický znak a udělil novou vlajku.
U takto výrazného znaku je logické, že i návrh (na stožár vztyčované) vlajky nebo praporu (pevně spojovaného s žerdí) opakuje všechny výše popsané tinktury a figury jejich převedením ze štítu do vlajkového listu o stranovém poměru šířky k délce 2:3 (dle státní vlajky České republiky). Na rozdíl od znaku, kde se vždy blasonuje heraldický kov (zlato či stříbro, třebaže v praxi zobrazované žlutě a bíle) se v případě popisu vlajky/praporu vždy mluví o žluté nebo bílé barvě vlající tkaniny a takto se i vyrábí. Popis vlajky (podle dekretu předsedy Poslanecké sněmovny) je proto následující: Žlutý list s modrým svislým středovým pruhem širokým jednu osminu délky listu ke kterému přiléhají v žerďové části polovina černé zubří hlavy se žlutou houžví a červeným jazykem a ve vlající části polovina černého orla s červenou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Standarta starosty města
Vedle těchto a dalších symbolů (např. razítka, pečeti), město používá i prapor starosty města, jeho úřadu, představující černý čtvercový list se žlutým lemem (tedy ve dvou hlavních tinkturách města) a štítem městského znaku, provázeným nahoře a dole bílými nápisovými stuhami s černým textem: STAROSTA MĚSTA / BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM. Tento prapor vždy doprovází např. v kanceláři starosty městský prapor a je symbolem každého starosty města. Podobně, jako je vlajka prezidenta republiky, vedle naší státní vlajky, symbolem výkonu této nejvyšší funkce.
Základní informace o vědních oborech – heraldice a vexilologii si můžete přečíst zde.