Černiv – znak a vlajka obce

Komunální symboly udělené rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 9 ze dne 21. června 2018.

Obec Černiv leží v okrese Litoměřice. Mezi její nejvýznamnější památky patří kaple Všech svatých z poloviny 19. stol. Nedaleko obce se nachází zřícenina středověkého hradu Hazmburku, již z dálky tedy upoutají Vaši pozornost jeho dvě mohutné věže – Černá a Bílá. Bílá věž je dnes užívána jako rozhledna. V polovině 12. století daroval vévoda Vladislav II. (od roku 1158 český král) území dnešní vsi nově založenému klášteru v Doksanech. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1307, konkrétně se jedná o listinu, ve které je potvrzen její prodej doksanským klášterem Michalovi, rychtáři v Libochovicích.

Při tvorbě návrhu komunálních symbolů, znaku a vlajky, vycházel pan heraldik a vexilolog PhDr. Zdeněk Kubík především z hlavních historických, patrociniálních i geografických reálií, včetně konkrétního přání a výběru obce.

Znak obce

Blason znaku: Zeleno-modře stříbrným vlnitým břevnem se třemi červenými růžemi se zlatými semeníky dělený štít. Nahoře zlatý kotouč s černým heroldským ostrvovým křížem, dole běžící zlatý zajíc.

Ikonografický význam navrženého obecního znaku je následující: Zelená barva horního, čestnějšího, pole štítu evokuje okolní úrodnou rovinatou krajinu polí a luk, tj. zemědělství. Obecná figura zlatého (tj. žlutého) kotouče připomíná svatozář, dle zasvěcení zdejší kaple Všech svatých. Dále pak představuje obec jako takovou, její „místo na mapě“ a jednotu. Heroldskou figuru černého ostrvového kříže inspiroval erb zkřížených ostrví Lichtenburků, z velkého rodu Ronovců, zřejmě zakladatelů hradu Klapý (později přejmenovaného na Hazmburk). V současné české komunální heraldice představuje černý ostrvový kříž zcela výjimečné a originální znamení! Především ale jde o narážku na černou barvu v názvu obce, jedná se tak částečně o tzv. mluvící znamení (tj. „nomenem-omen = jmeno-znamení“). Heroldská figura stříbrného (tj. bílého) vlnitého břevna je jasným znamením Podsedického potoka, protékajícího celým katastrem. Obecné figury tří růží v břevnu pak zastupují heraldickou symboliku Doksanského ženského kláštera, nejstarší vrchnosti z doby první písemné zprávy o obci. Obecná figura zlatého (tj. žlutého) zajíce (záměrně stylizovaná dle světově uznávaného vzorového heraldického kompendia) v dolním modrém poli štítu je převzatá z erbu Zajíců z Hazmburku, větve rodu Buziců, dle již zmíněného nedalekého stejnojmenného hradu a panství. Modrá barva je též symbolem čisté oblohy a dobrého povětří.

Vlajka obce

Vexilologický popis vlajky: List dělený šikmým bílým pruhem širokým čtvrtinu šířky listu na zelené žerďové a modré vlající pole. V žerďovém poli žluté kruhové pole s černým středovým ostrvovým křížem, v pruhu tři červené růže se žlutými semeníky, ve vlajícím poli žlutý běžící zajíc. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Na stožár vztyčovaná vlajka, nebo prapor (pevně spojovaný s žerdí), opakuje všechny výše popsané tinktury a figury jejich vexilologickou derivací, tj. kompozičně vhodným převedením ze svislého štítu znaku do vodorovně obdélníkového listu vlajky (praporu) o stranovém poměru šířky k délce 2:3, daném státní vlajkou České republiky. Přičemž šikmý bílý pruh s růžemi je široký čtvrtinu šířky vlajkového listu a logicky zastupuje znakové vlnité břevno, takže kotouč s ostrvovým křížem spočívá v čestnější zelené žerďové části a zajíc pak ve vlající modré části listu vlajky.

Více informací o Černivu získáte zde.
Základní informace o vědních oborech – heraldice a vexilologii si můžete přečíst zde.