Znak a vlajka obce Pernarec
Znak a vlajka (prapor) byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 33 ze dne 18. května 2012. Toto datum je oním historickým momentem právoplatného nabytí komunálních symbolů.
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1219 a vztahuje se k premonstrátskému klášteru v Teplé, kterému náležela. Samosprávnou obec Pernarec dnes tvoří šest místních částí – Březí, Krukanice, Málkovice, Něšov, Pernarec a Skupeč.
Ikonografický význam použitých tinktur a figur, navržených, schválených a udělených i v praxi používaných komunálních symbolů obce je velmi bohatý a provázaný. Autor Jan Tejkal totiž vycházel z celé řady historických pramenů (podkladů a zdrojů).
Znak obce
Blason znaku: V zeleném štítě pod zlatou hlavou s trojím černým parožím vyrůstá vpravo zlatá berla se závitem zakončeným lilií, vlevo koňská hlava s krkem nad hvězdou, obojí stříbrné.
Obecné figury trojího černého jeleního paroží ve zlaté čili žluté tzv. hlavě (tj. horní třetině) štítu (představující heroldskou geometrickou figuru) pochází ze znaku a pečeti premonstrátského kláštera v Teplé, k němuž se vztahuje první písemná zpráva o obci z roku 1219 a kterému náleželo i panství Krukanice. Celkem šest parohů vyjadřuje výše uvedené vsi (části obce). Jedná se o erbovní znamení šlechtického rodu Hroznatovců, nazývaného dle blahoslaveného Hroznaty (1160 až 1217), zakladatele tepelského kláštera, doložené již na konci 12. století. Tento rodový erb, patřící u nás k nejstarším, je též historickým znakem města Teplá.
Obecná figura zlaté (tj. žluté) berly odkazuje na pečetní znamení zdejší farnosti, zobrazující sv. Mikuláše s biskupskou mitrou a berlou, patrona pernareckého kostela, který je významnou památkou a dominantou obce. Lilie v závitu berly je typickým mariánským atributem, dle zasvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie v místní části Březí. Ve spojení s jelením parožím se též jedná o symboliku tepelského kláštera i premonstrátského řádu. Zelená barva štítu je logickým vyjádřením okolní venkovské krajiny (lesů, luk a polí).
Obecná figura stříbrné (tj. bílé) koňské hlavy vychází z erbu poloviny koně Rozvadovských z Něšova, rodu píšícího se dle další místní části obce, též se vztahem ke vsím Málkovice a Skupeč. Majiteli zdejší tvrze byli pak Winklerové z Heinfeldu, z jejichž rodového erbu pochází figura stříbrné čili bílé hvězdy, jejíž počet hrotů (cípů) opět vyjadřuje šest částí obce. Základní heraldická hvězda je šestihrotá, kdy není nutné v blasonu znaku počet hrotů uvádět (pokud není nižší či vyšší), ale v případě vexilologického popisu vlajky se počet cípů hvězdy hlásí, je-li jiný než pět.
Vlajka obce
Vexilologický popis vlajky: List tvoří žlutý žerďový pruh široký čtvrtinu délky listu s trojím černým jelením parožím pod sebou a zelené pole. Do střední části listu vyniká z jeho dolního okraje žlutá berla závitem zakončeným lilií k žerďovému okraji. Ve vlající části koňská hlava s krkem nad šesticípou hvězdou, obojí bílé. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Na stožár vztyčovaná vlajka, nebo prapor pevně spojovaný s žerdí, představuje tzv. heraldickou vlajku (prapor), která důsledně opakuje všechny tinktury i znakové figury převedené ze svislého štítu do vodorovně obdélníkového vlajkového listu. Proto trojí paroží, které je ve štítě nahoře (v tzv. hlavě) vidíme na vlajce na boku v tzv. žerďovém pruhu, tj. čestné pozici u žerdi. Výhodou takové vlajky (praporu) je její nezaměnitelnost s jinými vlajkami a snadná identifikovatelnost, že náleží k dotyčnému znaku obce. Neboť u vexilologických vlajek (praporů), tvořených pouze geometricky uspořádanými barevnými plochami (poli či pruhy), viz např. státní vlajky, je dosažení originality mnohem obtížnější, třebaže „jednoduché“ vlajky jsou z povahy věci opticky a esteticky velmi výrazné a často zdařilé.
Více informací o obci Pernarec získáte zde.
Základní informace o vědních oborech – heraldice a vexilologii si můžete přečíst zde.