Znak a vlajka města Moravský Krumlov

Vývoj znaku města byl poměrně složitý, jak o tom svědčí jeho konečná podoba. Nejstarším středověkým pečetním znamením města byla okrouhlá věž s cimbuřím, oknem a klenutou branou, provázená po stranách dvěma štítky se zavinutou střelou.

Právo pečetit červeným, tedy nejreprezentativnějším voskem, místo prostého černého nebo případně zeleného vosku, získalo město královským privilegiem Ferdinanda I. roku 1540, na žádost tehdejšího majitele panství, pana Jana z Lipé.

Znak obce

Blason znaku: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrná kvádrovaná věž s cimbuřím, s prázdnou branou s otevřenými vraty na stříbrných závěsech, a s vytaženou mříží, obojí zlaté, prázdným oknem, s červenou stanovou střechou se zlatou makovicí. Nad branou knížecí korunou korunovaný zlato-červeně dělený štítek. Věž provázejí dva červené štítky se stříbrnou zavinutou střelou.

Hradební věž, respektive věžová brána, byla nepochybným symbolem městských práv a tehdejšího opevnění Moravského Krumlova. Štítky po stranách věže pak erbem někdejší vrchnosti, pánů z Kravař, jimž město na přelomu 14. a 15. století patřilo. Tzv. zavinutá střela, coby starobylá erbovní figura moravského rodu pánů z Kravař (z rozrodu Benešoviců), představovala zápalný šíp, čili jeho hrot, ovinutý pruhem plátna a namočeným v pryskyřici, který kdysi sloužil k zapalování střech a jiných hořlavých stavebních konstrukcí obléhaných hradů, tvrzí a měst.
Dne 30. června 1644 tento původní znak polepšil Gundakar kníže z Lichtenštejna přidáním třetího štítku, se svým zlato-červeně děleným rodovým erbem s knížecí korunou, nad bránu věže ve štítu městského znaku. V souvislosti s tím byl Moravský Krumlov dokonce přejmenován na Liechtenstein, jako zamýšlené centrum nově vytvořeného (povýšeného) knížectví. Nic z toho se však v praxi neujalo a dodnes exitující Knížectví Liechtenstein vzniklo až roku 1719, mezi Švýcarskem a Rakouskem.
Státním znakem Knížectví Liechtenstein je pochopitelně úplný (velký) erb dodnes zde vládnoucího knížecího rodu. Tvoří ho několik znakových polí, ale střední, zlato-červeně dělený štítek s původním středověkým erbem Lichtenštejnů je shodný s lichtenštejnským štítkem na věži v městském znaku Moravského Krumlova. Erbovní symbolika Liechtensteinů, starobylého evropského šlechtického rodu, pocházejícího z rakouského hradu Liechtenstein, od 13. století nerozlučně spjatého s Moravou a dějinami českých zemí, tak pozoruhodným historickým a heraldickým způsobem „spojuje“ Moravský Krumlov s Knížectvím Liechtenstein, jedním z nejmenších suverénních států Evropy i celého světa.

Vlajka města

Vlajka byla Moravskému Krumlovu udělena, ve smyslu zákona o obcích a jednacího řádu Poslanecké sněmovny, rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2007.

Vexilologický popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený, v poměru 6:1. Ve střední části modrého pruhu stojí na zeleném pruhu bílá kvádrovaná věž s cimbuřím, s prázdnou branou s otevřenými vraty na bílých závěsech, s vytaženou mříží, obojí žluté, prázdným oknem, a s červenou stanovou střechou se žlutou makovicí. Nad branou knížecí korunou korunovaný žluto-červeně dělený štítek. Věž provázejí dva červené štítky s bílou zavinutou střelou. Poměr délky k šířce listu je 2:3.

Na stožár vztyčovaná vlajka, nebo prapor (pevně spojovaný s žerdí) opakuje všechny výše popsané tinktury a figury jejich převedením ze štítu do vlajkového listu o stranovém poměru šířky k délce 2:3 (dle státní vlajky České republiky). Na rozdíl od znaku, kde se vždy blasonuje heraldický kov (zlato či stříbro, třebaže v praxi zobrazované žlutě a bíle) se v případě popisu vlajky,praporu, vždy mluví o žluté nebo bílé barvě vlající tkaniny a takto se i vyrábí.

Základní informace o vědních oborech – heraldice a vexilologii si můžete přečíst zde.